Mera Peak - aklimatizační trek

Snídaně je dnes až na 8 ráno. Myslím že je to dobrý nápad. Později ze spacáku, rychleji na slunci. Platíme včerejší útratu, aby toho nebylo tolik najednou. Průměr je kolem 2000 NPR na osobu. Po snídani a placení sepisujeme co je třeba půjčit. Kupujeme vodu, 1 L za 400. Před několika dny stála voda 10 NPR. Plánuji vzít zítra 7 L vody na pár do stanu. Voda na doplnění je ještě v základním táboře (z řeky).
Někdo si půjčuje bundu, cepíny, lana, sedáky. Kolem 10.15 vyrážíme na průzkum do základního tábora. Cesta vede přímo nad Khare jižním směrem. Jsou tam viditelné pěšiny. Dále po hraně kopce, v podstatě po nějaké staré moréně. Už tady se projevuje obrovský rozdíl ve výkonnosti mezi všemi účastníky a Evou. Ta postupuje extrémně pomalu.
Dále už je cesta v kamení po vrstevnici celkem jasná a vyšlapaná. Není vůbec žádný sníh.
První z nás odrážejí do základního tábora v 11.20. Cestou předbíháme opatrnou skupinu asi Američanů.
Díváme se na ledovec. Výstupová cesta se za 4 roky změnila. Dříve se šlo z base campu doleva k ledovci a prudce nahoru. Dnes se jde spíše dal rovně přímo k ledovci a tady nahoru na jeho plochou část. Po ní se ledovec přechází napříč doprava. Na pravé straně zase nahoru na břicho ledovce.
Pobíhá tam docela hodně lidí. Odhadem 30. Někdo je nahoru, někdo dolů. Navázaný není nikdo.
Sestupujeme k ledovci, nasazujeme mačky. Dnes jen zkusmo. Někdo s tím má i problém, je třeba poradit, pomoct.
Začátek ledovce je prudký. Je tady dokonce fixní lano. Vystoupit lze ale bez jeho použití. Slouží spíše nosičům na sestup. Nosiči tady chodí v teniskách a mají nesmeky.
Každý si zkusil vylézt úsek s fixním lanem a zpět. Dost se honí mraky, takže je občas pěkná zima.
Sestupuje několik skupin. Dokonce Španělé jsou navázaní lanem. Tutéž druhá skupina, vedená nejakou ženou.
V dáli sestupuje taky nějaká dvojice. Ten vzadu má evidentně dost. Nějak divně se kymácí. Když přišli k nám, bylo jasno. Borec na laně upadal z důvodů totálního vyčerpání. Není schopen stát na nohou. Nechápu, jak ho dovlekl až sem. Musím mu pomoct. Borec už normálně upadá na záda. Není schopen udržet rovnováhu. Je hrozně těžký, a to stojí aspoň trochu na vlastních nohou. Eva mi pomáhá s hůlkama. Postupně chlapa sesouváme dolů po ledovci. Není to vůbec snadné a pořádně se zadýchávám.
Končíme u fixního lana. Připoutali jsme ho na lano, jakoby chtěl slaňovat. Přes brzdu z další osmy ho brzdíme, zatímco já ho podpírám, aby nespadl.
Dostali jsme ho až dolů za přičumování americké skupiny, včetně jejich guidů. Nepomohl nikdo další. Chlápek byl starší Němec v dost onosených kalhotech a bundě. Tvrdil, že není pojištěný a tedy že nemůže letět vrtulníkem. Z Khare pro něj vyslali nosiče s nůší. Ti ho odnesou do Khare. No to jsem zvědavý. Borce jsme pomohli doručit do základního tábora. Dostal čokoládu, napít. Myslím že ho to dost nakoplo. Vyrážíme ze základního tábora ve 14.20 Dole jsme v 16.00 Následuje návštěva German bakery café. Dnes max 5320
Nahoru 500, dolů 500
Celkem 5,5 hod včetně záchrany
Nahoru 50 min