Jebel Toubkal - Imlil - chata Toubkal

Noc byla úžasná. Příjemné čisté ložnice, ideální teplota, večerní zpěv Muezzina z okolních mešit, hvězdy, všude kolem nás krásné hory. Všechno kolem voní desítkami kvetoucích keřů.
Snídaně obsahuje místní chléb, palačinky, vajíčka, jogurt, marmelády, měkký sýr, samozřejmě čaj, juice. Výborna káva. Balíme věci a kolem osmé ráno vyrážíme zpět do vesnice Aroumd. Míjíme místního svářeče bez brýlí a kukly až na most přes řeku Oued Rheraya. Arabsky řeka se totiž řekne "oued" .
Na mostě je první check point. Nově kontrolují, zda máme místního marockého průvodce. My máme malého, šlachovitého Mohammeda a tak hravě pokračujeme dále podél řeky.
Za nedlouho brodíme řeku a cesta začíná stoupat nad koryto řeky. Těšíme se z výhledů na vrchol Jebel Toubkal (4167 m) i zpět do údolí na vesnice a řeku.
Pravidelně míjíme občerstvovací stanice, kde prodávají vychlazenou Colu, Fantu, vodu a hlavně čerstvě vymačkaný, neředěný pomerančový juice. Do každé skleničky vymačkají asi 6 šťavnatých pomerančů. Výsledek je úžasně osvěžující. Těchto stanic je cestou na chatu pod vrcholem asi pět.
Hlavní zastávku dne děláme v krásné berberské obci Sidi Chamarouch. Někteří se dokonce koupou v místní ledové řece. Ve vesnici je malá mešita a známý marabout. Je to zvláštní bílý kámen, který má údajně magické schopnosti. Umí léčit bláznivé lidi a způsobuje ženám, které v obci několik dni přespí, že se brzy vdají. Svobodné ženy zde opravdu cestují, aby v okolí kamene několik týdnů pobývaly.
Cesta tady už seriózně stoupá. Přicházíme do dalšího údolí a k nové, menší řece. Míjíme další pomerančové bary a konečně v dáli vidíme kamenné zídky horských chat Mouflon a Toubkal. Chaty se nachází v nadmořské výšce 3200 m.
Přicházíme kolem 15 hodin. Nejpomalejší z nás v 17 hodin. U chaty teče ledová řeka a vidíme několik fleků sněhu. Pozorujeme výstupovou cestu a těšíme se na zítřejší vrcholový den.
Většina z nás má spálený obličej, někdo i ramena nebo lýtka. Sluníčko je tady opravdu silné a zrádné.
Večeře je objednaná na 18 hodin. Máme opět kuře, tentokrát se špagetami.
Naši průvodci mohou jíst až po 19.25, ale nevadí jim se na nás dívat, jak si výbornou večeři vychutnáváme. Jsou sympatičtí, usměvaví, ochotní. Dávají často najevo že nejsou Arabové, ale Berbeři. Podle jejich vyprávění vypadá jejich Ramadánská večeře tak, že si dají polévku těsně po setmění. Sleduje pauza určená na modlení. Tedy nejdříve důkladná očista. Po modlitbě pokračují hlavním chodem většinou ve formě Tajin (uvařené maso, zelenina, kuskus) a dále sladkosti, sýry, ovoce. Jídla pojídají pomalu a prakticky celou noc. Končí s jídlem někdy kolem 4 ráno, aby často spali jen několik hodin, než vyrazí do práce. A potom se divte, že 10 minut má délku půl hodiny...